Spatril jsem kometu oblohou letela
chtel jsem ji zazpivat ona mi zmizela
zmizela jako lan u lesa v remizku
v ocich mi zbylo jen par zlutych penizku


Penizky ukryl jsem do hliny pod dubem
az priste prileti my uz tu nebudem
my uz tu nebudem ach pycho marniva
spatril jsem kometu chtel jsem ji zazpivat


O vode o trave o lese
o smrti se kterou smirit nejde se
o lasce o zrade o svete
a o vsech lidech co kdy zili na tehle planete


Na hvezdnem nadrazi cinkaji vagony
pan Kepler rozepsal nebeske zakony
hledal az nalezl v hvezdarskych triedrech
tajemstvi ktera ted neseme na bedrech

Velka a odveka tajemstvi prirody
ze jenom z cloveka clovek se narodi
ze koren s vetvemi ve strom se spojuje
krev nasich nadeji vesmirem putuje


Spatril jsem kometu byla jak relief
zpod rukou umelce ktery uz nezije
splhal jsem do nebe chtel jsem ji osahat
marnost me vysvlekla celeho donaha


Jak socha Davida z bileho mramoru
stal jsem a hledel jsem hledel jsem nahoru
az priste prileti ach pycho marniva
my uz tu nebudem ale jiny ji zazpiva


O vode o trave o lese
o smrti se kterou smirit nejde se
o lasce o zrade o svete
bude to pisnicka o nas a komete